Bordeaux
Nejprodávanější
Vinařská oblast Bordeaux: Historie, odrůdy, technologie a klasifikace vín
Vinařská oblast Bordeaux je jednou z nejprestižnějších vinařských oblastí světa. Nachází se na jihozápadě Francie a je známá především svými červenými víny, která se vyrábějí z klasických Bordeaux odrůd. Historie vinařství v této oblasti sahá až do dob římské říše, přičemž moderní rozmach nastal ve středověku a vyvrcholil v 18. a 19. století.
Historie vinařství v Bordeaux
Bordeaux má vinařskou tradici dlouhou více než 2 000 let. Již v 1. století n. l. zde Římané začali pěstovat vinnou révu. Ve středověku sehrál klíčovou roli obchod s Anglií, když se díky sňatku Eleonory Akvitánské s Jindřichem II. Plantagenetem (1152) Bordeaux stalo součástí anglického království. Angličané si oblíbili místní vína, což podpořilo rozvoj obchodu.
Ve 14. a 15. století byla oblast prosperující, i když s přechodem pod francouzskou nadvládu v roce 1453 došlo k určitému útlumu exportu. Nový rozmach přišel v 17. a 18. století, kdy se Bordeaux stalo hlavním dodavatelem vína pro nizozemský, britský a německý trh. V roce 1855 byla zavedena slavná klasifikace vín Bordeaux, která dodnes ovlivňuje prestiž a tržní hodnotu místních vín.
Ve 20. století oblast čelila výzvám, jako byly krize způsobené révokazem, dvěma světovými válkami a ekonomickou recesí, ale díky moderním vinařským technologiím a investicím v druhé polovině století Bordeaux opět získalo svou dominanci na světovém trhu.
Pěstované odrůdy v Bordeaux
Červené odrůdy (cca 90 % produkce)
- Merlot – dominantní odrůda na pravém břehu řeky Dordogne (např. Pomerol, Saint-Émilion). Dává vína ovocnější, jemnější s nižším obsahem tříslovin.
- Cabernet Sauvignon – hlavní odrůda levého břehu (Médoc, Graves). Poskytuje vína s vysokým obsahem tříslovin, výraznou strukturou a dlouhým potenciálem zrání.
- Cabernet Franc – často v kupážích s Merlotem a Cabernetem Sauvignonem. Přidává vínu aromatickou komplexitu a jemnější třísloviny.
- Petit Verdot – malý podíl ve směsích, přidává kořenité a květinové tóny.
- Malbec – dříve hojněji pěstovaný, dnes jen v malém množství.
Bílé odrůdy (cca 10 % produkce)
- Sémillon – klíčová odrůda pro sladká vína (Sauternes, Barsac), dodává plnost a strukturu.
- Sauvignon Blanc – přidává svěžest, kyselinu a aromatické tóny citrusů a trávy.
- Muscadelle – menší podíl, dodává květinové a muškátové tóny.
Vinařská technologie a postupy výroby
Bordeauxská vína se tradičně vyrábějí jako směsi více odrůd, což zajišťuje stabilitu a vyváženost ročníků. Výrobní proces se liší podle typu vína:
Červená vína
- Sběr hroznů – ruční sběr u nejlepších vín, mechanický u základních apelací.
- Fermentace – probíhá v nerezových tancích nebo betonových nádobách při kontrolovaných teplotách.
- Malolaktická fermentace – změkčení kyselin a dosažení hladší struktury.
- Zrání – v sudech z francouzského dubu (obvykle 12–24 měsíců), pro základní vína kratší doba.
- Míchání (assemblage) – klíčový krok, kdy se mísí vína z různých odrůd a parcel pro dosažení optimálního charakteru.
- Lahvování – vína vysoké kvality často potřebují další zrání v lahvi.
Bílá vína
- Suchá bílá vína se fermentují za nízkých teplot, aby si zachovala svěžest.
- Sladká vína (Sauternes, Barsac) se vyrábějí z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, což koncentruje cukr a dává vínům mimořádnou komplexitu.
Hlavní subregiony Bordeaux, jejich rozloha a produkce
Bordeaux se dělí na několik subregionů s různými terroiry a stylu vín. Celková rozloha vinic činí přibližně 111 000 ha a roční produkce je kolem 5–6 milionů hektolitrů.
Subregion |
Rozloha (ha) |
Roční produkce (hl) |
Hlavní apelace |
Médoc |
16 500 |
850 000 |
Margaux, Pauillac, Saint-Estèphe, Saint-Julien |
Graves |
4 500 |
250 000 |
Pessac-Léognan, Graves |
Libournais (pravý břeh) |
15 000 |
900 000 |
Pomerol, Saint-Émilion |
Entre-Deux-Mers |
24 000 |
1 200 000 |
Suchá bílá vína |
Sauternes & Barsac |
2 200 |
50 000 |
Sladká vína |
Klasifikace vín Bordeaux 1855
V roce 1855 byla na žádost Napoleona III. vytvořena hierarchická klasifikace vín Bordeaux, která stále platí a zahrnuje nejlepší červená vína z Médocu a sladká vína z Sauternes:
Červená vína Médoc – Premier Grand Cru Classé (1. třída)
- Château Lafite Rothschild (Pauillac)
- Château Latour (Pauillac)
- Château Margaux (Margaux)
- Château Haut-Brion (Graves, Pessac-Léognan)
- Château Mouton Rothschild (Pauillac, přidán do 1. třídy v roce 1973)
Sladká vína – 1er Cru Supérieur
- Château d’Yquem (Sauternes)
Dále klasifikace obsahuje 14 druhých, 14 třetích, 10 čtvrtých a 18 pátých Grand Cru Classé.
Závěr
Bordeaux je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí světa s bohatou historií, jedinečnými terroiry a pečlivě propracovanými postupy výroby. Díky klasifikaci vín, prestižním vinařstvím a neustálému vývoji zůstává Bordeaux symbolem špičkového vinařství a referenčním bodem pro milovníky vína po celém světě.
Klasifikace vín Bordeaux 1855: Historie, změny a současná podoba
Klasifikace vín Bordeaux z roku 1855 byla vytvořena na žádost císaře Napoleona III. při příležitosti Světové výstavy v Paříži. Cílem bylo seřadit nejprestižnější vína Bordeaux podle jejich kvality a tržní hodnoty. Tato hierarchie dodnes významně ovlivňuje prestiž a tržní ceny nejlepších vín Médocu a Sauternes.
Původní klasifikace z roku 1855
Klasifikace zahrnovala:
- Červená vína z oblasti Médoc (s výjimkou Château Haut-Brion z Graves)
- Sladká vína z oblastí Sauternes a Barsac
Původní rozdělení červených vín Médoc (Grands Crus Classés)
- Premier Grand Cru Classé (1. třída) – 4 châteaux
- Deuxième Grand Cru Classé (2. třída) – 14 châteaux
- Troisième Grand Cru Classé (3. třída) – 14 châteaux
- Quatrième Grand Cru Classé (4. třída) – 10 châteaux
- Cinquième Grand Cru Classé (5. třída) – 18 châteaux
Sladká vína Sauternes a Barsac
- 1er Cru Supérieur – pouze Château d’Yquem
- 1er Cru Classé (1. třída) – 11 châteaux
- 2e Cru Classé (2. třída) – 15 châteaux
Jak se klasifikace z roku 1855 změnila?
Přestože je klasifikace z roku 1855 téměř neporušená, došlo k několika významným změnám:
- Přidání Château Mouton Rothschild do 1. třídy (1973)
- Původně bylo Château Mouton Rothschild zařazeno do 2. třídy (Deuxième Grand Cru Classé).
- Po více než 50 letech snah a lobbingu se v roce 1973 stalo prvním a jediným vinařstvím, které bylo povýšeno do Premier Grand Cru Classé.
- Od té doby se seznam 1. třídy skládá z 5 châteaux:
- Château Lafite Rothschild (Pauillac)
- Château Latour (Pauillac)
- Château Margaux (Margaux)
- Château Haut-Brion (Graves, Pessac-Léognan)
- Château Mouton Rothschild (Pauillac)
- Změny v majetkové struktuře
- Mnohá châteaux změnila majitele, přičemž velká část přešla do rukou velkých investičních skupin a zahraničních vlastníků, zejména z Číny a Spojených států.
- Tato změna vedla k výrazným investicím do modernizace technologií a vinic.
- Přesné definování apelací
- V roce 1987 byla apelace Pessac-Léognan oddělena od původního Graves, čímž získala zvláštní status.
- To mělo vliv zejména na Château Haut-Brion, které je jediným z 1er Grand Cru Classé mimo Médoc.
- Další klasifikace v Bordeaux
Ačkoliv klasifikace z roku 1855 zůstává ikonická, byly vytvořeny další klasifikace pro různé oblasti Bordeaux:
- Graves (1953, aktualizováno 1959) – zahrnuje 16 châteaux z Pessac-Léognan.
- Saint-Émilion (1955, revidováno každých 10 let) – na rozdíl od klasifikace 1855 je dynamická a pravidelně aktualizovaná.
- Crus Bourgeois (1932, aktualizováno 2020) – zahrnuje kvalitní vinařství v Médocu, která nebyla zařazena do klasifikace 1855.
- Crus Artisans (2006) – menší rodinná vinařství v Médocu.
Současná podoba klasifikace 1855
Navzdory změnám zůstává klasifikace 1855 v zásadě nezměněná a stále definuje nejprestižnější vinařství Bordeaux.
Současná struktura klasifikace Grand Cru Classé 1855
Červená vína (Médoc)
Třída |
Počet châteaux |
Významná vinařství |
1. třída (Premier Grand Cru Classé) |
5 |
Lafite Rothschild, Latour, Margaux, Haut-Brion, Mouton Rothschild |
2. třída (Deuxième Grand Cru Classé) |
14 |
Cos d’Estournel, Léoville-Las Cases, Pichon Longueville Baron |
3. třída (Troisième Grand Cru Classé) |
14 |
Palmer, Lagrange, Kirwan |
4. třída (Quatrième Grand Cru Classé) |
10 |
Beychevelle, Saint-Pierre |
5. třída (Cinquième Grand Cru Classé) |
18 |
Lynch-Bages, Pontet-Canet |
Sladká vína (Sauternes & Barsac)
Třída |
Počet châteaux |
Významná vinařství |
1er Cru Supérieur |
1 |
Château d’Yquem |
1er Cru Classé |
11 |
Rieussec, Suduiraut, Coutet |
2e Cru Classé |
15 |
Doisy-Daëne, Filhot |
Závěr
- Klasifikace 1855 je stále relevantní, i když existují nové modernější systémy hodnocení.
- Jedinou zásadní změnou byla povýšení Château Mouton Rothschild v roce 1973.
- Nové klasifikace v Saint-Émilion, Graves a Médocu doplňují klasifikaci 1855 a reflektují vývoj kvality v oblasti Bordeaux.
- Přetrvává otázka modernizace – některá vinařství, která nebyla zařazena do klasifikace 1855 (např. Château Lynch-Bages nebo Pontet-Canet), mají dnes vyšší reputaci než některé klasifikované statky.
I přes svou historickou rigiditu zůstává klasifikace 1855 nejuznávanějším systémem hodnocení vín na světě, který určuje hodnotu vín a ovlivňuje investice i trh s Bordeaux víny.
Zde je kompletní seznam všech vinařství zařazených do Grand Cru Classé 1855, rozdělený podle jednotlivých kategorií.
Červená vína Médoc – Grands Crus Classés 1855
Premier Grand Cru Classé (1. třída) – 5 châteaux
1. Château Lafite Rothschild (Pauillac)
2. Château Latour (Pauillac)
3. Château Margaux (Margaux)
4. Château Haut-Brion (Pessac-Léognan, původně Graves)
5. Château Mouton Rothschild (Pauillac) – povýšen v roce 1973
Deuxième Grand Cru Classé (2. třída) – 14 châteaux
1. Château Brane-Cantenac (Margaux)
2. Château Cos d’Estournel (Saint-Estèphe)
3. Château Ducru-Beaucaillou (Saint-Julien)
4. Château Durfort-Vivens (Margaux)
5. Château Gruaud-Larose (Saint-Julien)
6. Château Lascombes (Margaux)
7. Château Léoville-Barton (Saint-Julien)
8. Château Léoville-Las Cases (Saint-Julien)
9. Château Léoville-Poyferré (Saint-Julien)
10. Château Montrose (Saint-Estèphe)
11. Château Pichon Longueville Baron (Pauillac)
12. Château Pichon Longueville Comtesse de Lalande (Pauillac)
13. Château Rauzan-Gassies (Margaux)
14. Château Rauzan-Ségla (Margaux)
Troisième Grand Cru Classé (3. třída) – 14 châteaux
1. Château Boyd-Cantenac (Margaux)
2. Château Cantenac Brown (Margaux)
3. Château Desmirail (Margaux)
4. Château Ferrière (Margaux)
5. Château Giscours (Margaux)
6. Château Kirwan (Margaux)
7. Château Lagrange (Saint-Julien)
8. Château Langoa-Barton (Saint-Julien)
9. Château Malescot St. Exupéry (Margaux)
10. Château Marquis d’Alesme Becker (Margaux)
11. Château Palmer (Margaux)
12. Château La Lagune (Haut-Médoc)
13. Château Calon-Ségur (Saint-Estèphe)
14. Château d’Issan (Margaux)
Quatrième Grand Cru Classé (4. třída) – 10 châteaux
1. Château Beychevelle (Saint-Julien)
2. Château Branaire-Ducru (Saint-Julien)
3. Château Duhart-Milon (Pauillac)
4. Château Lafon-Rochet (Saint-Estèphe)
5. Château Marquis de Terme (Margaux)
6. Château Pouget (Margaux)
7. Château Prieuré-Lichine (Margaux)
8. Château Saint-Pierre (Saint-Julien)
9. Château Talbot (Saint-Julien)
10. Château La Tour Carnet (Haut-Médoc)
Cinquième Grand Cru Classé (5. třída) – 18 châteaux
1. Château Batailley (Pauillac)
2. Château Bages Libéral (Pauillac)
3. Château Belgrave (Haut-Médoc)
4. Château Camensac (Haut-Médoc)
5. Château Cantemerle (Haut-Médoc) – přidáno v roce 1856
6. Château Clerc Milon (Pauillac)
7. Château Cos Labory (Saint-Estèphe)
8. Château Dauzac (Margaux)
9. Château Grand-Puy Ducasse (Pauillac)
10. Château Grand-Puy-Lacoste (Pauillac)
11. Château Haut-Bages Libéral (Pauillac)
12. Château Lynch-Bages (Pauillac)
13. Château Lynch-Moussas (Pauillac)
14. Château Pédesclaux (Pauillac)
15. Château Pontet-Canet (Pauillac)
16. Château du Tertre (Margaux)
17. Château Croizet-Bages (Pauillac)
18. Château d’Armailhac (Pauillac) – původně Château Mouton-Baron-Philippe
Sladká vína – Sauternes & Barsac
Premier Cru Supérieur (1. třída nejvyšší) – 1 château
1. Château d’Yquem (Sauternes)
Premier Cru Classé (1. třída) – 11 châteaux
1. Château Climens (Barsac)
2. Château Clos Haut-Peyraguey (Sauternes)
3. Château Coutet (Barsac)
4. Château de Fargues (Sauternes) – technicky neklasifikováno, ale srovnatelné kvality
5. Château Guiraud (Sauternes)
6. Château Lafaurie-Peyraguey (Sauternes)
7. Château Rayne-Vigneau (Sauternes)
8. Château Rieussec (Sauternes)
9. Château Sigalas-Rabaud (Sauternes)
10. Château Suduiraut (Sauternes)
11. Château La Tour Blanche (Sauternes)
Deuxième Cru Classé (2. třída) – 15 châteaux
1. Château de Myrat (Barsac)
2. Château Doisy Daëne (Barsac)
3. Château Doisy-Dubroca (Barsac)
4. Château Doisy-Védrines (Barsac)
5. Château d’Arche (Sauternes)
6. Château Filhot (Sauternes)
7. Château Broustet (Barsac)
8. Château Lamothe (Sauternes)
9. Château Lamothe-Guignard (Sauternes)
10. Château Romer (Sauternes)
11. Château Romer du Hayot (Sauternes)
12. Château Suau (Barsac)
13. Château Nairac (Barsac)
14. Château Caillou (Barsac)
15. Château de Malle (Sauternes)
Změny v klasifikaci 1855
• 1973 – Château Mouton Rothschild bylo povýšeno z 2. třídy na 1. třídu.
• 1856 – Château Cantemerle bylo dodatečně přidáno do 5. třídy.
• Vlastnické změny – Většina châteaux byla prodána velkým investičním skupinám, což vedlo k modernizaci vinic a technologií.
• Oddělení Pessac-Léognan (1987) – Château Haut-Brion zůstalo jediným Premier Grand Cru Classé mimo Médoc.
Závěr
Klasifikace 1855 zůstává klíčovou referencí pro hodnocení Bordeaux vín, přestože se objevily nové klasifikace jako Saint-Émilion Grand Cru Classé, Graves Classé, Crus Bourgeois nebo Crus Artisans. Některá vinařství, jako Lynch-Bages nebo Pontet-Canet, jsou dnes považována za kvalitativně srovnatelná s vyššími kategoriemi, i když zůstávají v 5. třídě.
I přes svou rigiditu stále výrazně ovlivňuje trh a investice do Bordeaux vín.