Kategorie
  • Suché
  • Polosuché
  • Medium
  • Polosladké
  • Sladké
Barva vína
  • Bílé
  • Červené
  • Růžové
Odrůda
  • Barbera
  • Cabernet Moravia
  • Cabernet Sauvignon
  • Corvina
  • Corvina, Rondinella, Molinara (směska)
  • Dolcetto
  • Fiano
  • Frankovka
  • Garganega
  • Garnacha
  • Glera
  • Grecanico
  • Grenache
  • Grillo
  • Hibernal
  • Chardonnay
  • Merlot
  • Modrý Portugal
  • Müller Thurgau
  • Muškát moravský
  • Nebbiolo
  • Nero d’Avola
  • Neuburské
  • Nocellara del Belice, Cerasuola, Biancolilla
  • Nocera
  • Pálava
  • Pinot blanc, Pinot Bianco, Rulandské bílé
  • Pinot grigio, Pinot gris
  • Pinot noir, Pinot Nero, Rulandské modré
  • Riesling, Ryzlink rýnský
  • Ryzlink vlašský
  • Sangiovese
  • Sauvignon blanc
  • Sylvánské zelené
  • Syrah, Shiraz
  • Tempranillo
  • Touriga Franca, Touriga Nacional, Tinta Roris, Tinta Barroca.
  • Tramín
  • Veltlínské zelené, Grüner Veltliner
  • Vermentino
  • Viura
  • Zweigeltrebe
Cena od-do
Kč -
Zrušit filtr

Cava

Výroba španělského šumivého vína je poprvé doložena rokem 1851, nicméně historické stopy cavy vedou k Josepu Raventósovi, který se začal o šumivá vína zajímat ve francouzském kraji Champagne, kam jezdil propagovat klasická vína vinařství Codorníu. Nápoj, který se dnes označuje jako cava, se původně se vyráběl ze stejných odrůd jako šampaňské a byl poprvé představen roku 1868 na světové výstavě v Paříži díky výzkumu Luise Justy Villanuevy v Katalánském zemědělském ústavu v Sant Isidre. V roce 1887 byla penedèská réva napadena mšičkou a bylo zapotřebí odrůdy pozměnit. Zavedla se původní domácí réva plodící bílé hrozny namísto hroznů tmavých, čímž nápoj získal originální vlastnosti, jež umožnily vývoj cavy. V roce 1972, ještě před sporem s Francií ohledně názvu “šampaňské”, byla ustanovena Regulační rada pro šumivá vína (Consejo Regulador de los Vinos Espumosos), která schválila pro toto víno pojmenování “vino de cava”, jež se v daných španělských oblastech již běžně používalo.

Tradiční výroba

Metoda tradiční výroby cavy využívá stejné procesy jako při produkci šampaňského, tzv. méthode champenoise, přizpůsobené domácím modifikacím oblasti Penedès a dalším španělským oblastem její produkce. Španělský zákon stanovuje, že jméno cava se smí používat pro vína vyrobená v osmi oblastech: Aragonie, Baskicko, Kastilie a León, Katalánsko, Extremadura, Navarra, La Rioja a Valencie. Oblast Penedès se nachází v Katalánsku, kde je pouze jeden katalánský výrobce ve městě Aranda de Duero. Mezi nejvyužívanější odrůdy pro výrobu cavy patří macabeu, parellada a xarel·lo, mohou v ní však být také hrozny Pinot noir, Subirat nebo Chardonnay, které byly poprvé použity v cavě vyrobené roku 1981. Při výrobě je zapotřebí, aby proces přípravy cavy probíhal odděleně od tzv. tichých vín.[1] Po sklizni se hrozny lisují bez odzrnění a ze získaného moštu vykvasí víno, jež je považováno za nezajímavé.[2]

Druhá fermentace

Tradiční metoda začíná tiráží, plněním vinného základu s přídavkem tirážního likéru. Tu tvoří směs bílého vína, cukru a kultury kvasinek, jež během fermentace produkují oxid uhličitý a charakteristické aroma. Aby se cava zbavila zbytků kvasinek a nečistot, provádí se proces zvaný střásání (removido), kdy se láhve ke konci zrání umisťují do nakloněných stojanů, což způsobí, že se sedimenty usazují těsně u zátky. Tradičně se provádí ručně každodenním pootáčením lahve o osminu, přičemž se zároveň zvětšuje její naklonění. Když je láhev opět v původní poloze, následuje proces zvaný «degollamiento». Láhev se odzátkuje a nechá se odtéci malé množství pěny. V současné době se provádí pomocí ochlazení hrdla láhve. Při odzátkování se pak uvolní blok ledu spolu se sedimenty v něm obsaženými. Obsah láhve se potom doplňuje expedičním likérem, což bývá cukr rozpuštěný v bílém víně či pálence. Množství cukru, jenž je v cavě obsažený, pak určuje její druh. Nakonec se do láhve vkládá přírodní korková zátka a hrdlo se obalí kovovým drátkem nebo košíčkem.

Druhy

Stejně jako šampaňské se i cava vyrábí různě sladká:

Brut Nature do 3 g, bez přídavku cukru

Extra Brut do 6 g cukru na litr – u těchto dvou typů cavy se přidává pouze víno. Nepřidávání cukru způsobuje, že jsou náročnější na kvalitu a jejich výroba je na vzestupu.

Brut do 12 g cukru na litr

Velmi suché (Extra Seco) mezi 12 a 17 g cukru na litr

Suché (Seco) mezi 17 a 32 g cukru na litr

Polosuché (Semiseco) mezi 32 y 50 g cukru na litr – jeho výroba ustupuje

Sladké (Dulce) více než 50 g cukru na litr – přestalo se vyrábět

Podle doby zrání může být cava:

Jóven – mladá (9 až 15 měsíců)

Reserva (15 a 30 měsíců)

Gran reserva (více než 30 měsíců)

Katalog vín